Zelené střechy jako přirozená klimatizace ve městech, aneb čím více zeleně, tím chladněji

Jdete odpoledne z práce, a máte pocit, že se na slunci upečete nebo rovnou roztečete? Možná za to nemůže jen teplé počasí, ale i nedostatek zeleně. Letní vlna veder udeřila naplno a opět se ukazuje, že kde není zeleň, nedá se prakticky fungovat. Jaký vliv totiž mají stromy a obecně zeleň na prostor a hlavně teplotu kolem nás, ukazuje jednoduchý obrázek:

Zatímco v ulici, která je lemovaná stromy, má povrch vozovky teplotu kolem 30 °C, v ulici bez jakékoli zeleně je teplota více než dvojnásobná. A to platí i pro budovy či chodníky. Teplo z takto rozpálených povrchů navíc ještě sálá do okolí, čímž nepříjemný efekt sauny ještě umocňuje. A upřímně, jít po ulici, kde se teplota silnice blíží 70 °C, to už vyžaduje notnou dávku odolnosti. Za nás jsme se v JRD shodli, že v takovém prostředí se fungovat nedá.

Naštěstí jde doba dopředu a alespoň malými krůčky se to mění. Jednou z metod, jak zlepšit snížit teploty ve městech, které jsou letními vedry rozpálené skoro doběla, je více zeleně. Jenže co když už není kam stromy vysázet? V tom případě se dá vytvořit zelená střecha. Jednu z nich vybudovali loni čeští vědci v ústecké Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně (UJEP).  A zjistili, že taková zelená střecha funguje v podstatě jako přírodní klimatizace. Když venkovní teploty dosahovaly ke čtyřicítce, byla střecha vedlejší budovy, tedy ta bez zeleného porostu, rozpálená na více než 70 °C. Na střeše budovy se zelení ale vědci naměřili jen kolem 30 °C. Zeleň na střeše dokázala srazit teplotu o 40 °C.

Zkusili jsme si představit, o kolik lépe by se asi ve městě žilo, kdyby takovou střechu měla každá budova. A protože chceme podporovat zdravé bydlení, rozhodli jsme se jít také touto cestou. U našeho projektu Vital Kamýk jsme proto vybudovali na střeše budovy společnou terasu, kterou jsme osázeli zelení. Stromy a keře, které jsme na střechu umístili, tak přispějí k ochlazení celé budovy a tím zabrání i přehřívání okolí.

V zimních měsících navíc naše střecha bude pro změnu fungovat jako izolační vrstva před chladem. A zelené střechy jako příjemný bonus chrání hydroizolaci střechy před zrychleným stárnutím nebo mechanickým poškozením. To docela výrazně prodlužuje její životnost, takže alespoň za nás v JRD je to win win situace.

A možná se časem zelených střech dočkáme i na dalších budovách v rámci přehřátých měst. Vědci totiž přišli i na to, že takové střechy není nutné instalovat jen na novostavby. V rámci jejich projektu byla zelená střecha vybudována na budově, která procházela rekonstrukcí.