Vánoční zajímavosti

I Vánoce se dají pojmout z pohledu udržitelnosti a určité zodpovědnosti k životnímu prostředí. A tak jsme se i my v JRD rozhodli udělat si malý průzkum týkající se předvánočního času a podělit se s vámi o zajímavosti právě z období Vánoc, které i některé z nás překvapily :). Věděli jste například, že:

 

1 – České slovo „Vánoce“ vzniklo z němčiny?

Je to tak. Slovo Vánoce pochází z německého slova „Weihnachten“, což můžeme přeložit jako svatá noc. Přesněji tedy „weihen“ znamená světit a „nacht“ znamená noc. Vánoce jsou tak částečným překladem, kdy se slovo jen přizpůsobilo našemu jazyku.

 

2 – Vánoční barvy mají také svůj původ a důvod?

Když se mluví o vánočních barvách, většině z nás přijde na mysl zelená, červená a zlatá barva. Tyto jsou s Vánoci spjaty od nepaměti. Víte ale proč? Každá z těchto barev v sobě nese určitou symboliku. Zelená je symbolem života a znovuzrození. Červená má pak symbolizovat krev Ježíše Krista, případně červené jablko s odkazem na Adama. A zlatá symbolizuje hvězdy a světlo.

 

3 – Umělý stromek sice šetří naše lesy, ale ne přírodu?

Zní to zvláštně že? I nás to popravdě překvapilo. Často totiž vídáme slogany hlásající, že pro ochranu našich lesů a životního prostředí je lepší koupit si jeden umělý stromek a ten léta používat, než každý rok kupovat živý, který vydrží přesně jedny Vánoce. Ale není to tak. Umělým stromkem sice zachráníte několik živých, ale vaše ekologická stopa bude vyšší. Umělé vánoční stromečky se totiž většinou vyrábí v Číně. A takový dvoumetrový umělý stromek na své cestě do obývacího pokoje vyprodukuje zhruba 40 kg emisí skleníkových plynů.

Naproti tomu živý vánoční stromeček má uhlíkovou stopu asi 16 kg CO₂. Za předpokladu, že skončí na skládce. Pokud byste ho spálili nebo použili na kompost, jeho uhlíková stopa se snižuje na 3,5 kg CO₂. Umělý stromek tak bude mít menší environmentální dopad pouze ve chvíli, kdy ho budete používat více než 10 let.

 

4 – V Japonsku je tradičním vánočním jídlem KFC?

V českém podání se na štědrovečerní tabuli podává kapr s bramborovým salátem, případně se kapr nahrazuje smaženým řízkem. V USA zase na Štědrý den voní krocan. V Japonsku ale mezi tradiční vánoční pokrmy patří KFC.

Může za to Takeshi Okawara, první manažer KFC v Japonsku. Ten v prosinci 1974 začal tvrdit, že na západě, a zejména v USA, se na Vánoce nejí krocan, ale právě smažené kuře. Japonské reklamy na vánoční jídlo dokonce vyobrazují šťastnou japonskou rodinku, jak se sešla nad kyblíky smaženého kuřete.

Kampaň měla neuvěřitelný ohlas. Japonci opravdu uvěřili, že jde o tradiční západní vánoční jídlo a v současné době je poptávka po KFC v období Vánoc tak velká, že lidé jsou ochotni čekat několik hodin před provozovnou, aby dostali svůj vánoční balíček. Ten se skládá ze smaženého kuřete, dortu a vína.

Někteří Japonci si dokonce dělají rezervace, aby nemuseli stát šílené fronty. Prodeje vánočních krabiček jsou tak oblíbené, že podle KFC představují zhruba třetinu ročního prodeje v celém Japonsku.

 

5 – Štědrý den je v řadě zemí symbolem pro obžerství?

Hodně jídla k Vánocům neodmyslitelně patří. Ať už je to kapr, salát, cukroví nebo v případě Japonska smažené kuře a dortík. Že ale někdy o Vánocích s jedením zacházíme možná až moc daleko, ukazují alternativní názvy Štědrého večera, které Evropané používají.

V Německu mají speciální výrazy “vollbauchabend“ a „dickbauchabend“, které v překladu znamenají „večer plného břicha“. V Nizozemí zašli ještě dál a používají výraz „dikkervreetsavond“, což v překladu znamená „večer, kdy se všichni najíme tak, až ztloustneme“. A napříč Evropou se přidávají další státy. V Provence vymysleli pro štědrovečerní večeři přezdívku „sant creboto“, neboli „najíst se až k prasknutí“.

V dnešní konzumní době to může působit neuctivě a až přehnaně. V minulosti ale měla tato slova svůj význam. Věřilo se, že kdo se na Vánoce hodně nají, tomu se po celý další rok dobře povede. A naopak, kdo na štědrovečerní večeři nemá co jíst, ten bude celý rok trpět hlady.