V Praze je blaze?

Tentokrát jsme se rozhodli podívat se na bydlení v Praze trochu netradičním pohledem. Připravili jsme si proto pro vás několik zajímavostí a srovnání, jak si Praha stojí v porovnání s evropskými městy. Věděli jste například, že:

1 – Ve Vídni lidé platí nájem ve výši 12 % průměrného hrubého platu?

Tedy přibližně, samozřejmě. Kdybychom tento poměr aplikovali na Česko, tak s průměrnou českou hrubou mzdou by nájemní bydlení v Praze stálo 4842 Kč měsíčně. Nádhera, že? Vídeň je nízkými cenami nájmů proslulá, a to díky silné základně městských bytů.

Pro jejich získání je ale nutné splnit přísné podmínky. Víděňané, kteří podmínku nesplňují, platí výrazně více. Přibližně 12 % vídeňských domácností vydává za nájemné více než 40 % svých příjmů. Opět převedeno na české poměry s českou průměrnou hrubou mzdou by takový nájem u nás byl lehce nad 16 141 Kč. I to ale našim uším zní jako rajská hudba.

2 – Sednout denně na kolo je v Amsterdamu běžné pro 41 % obyvatel?

Cyklostezky v Praze máme, ale dennodenně je využívá jen 1 % Pražanů. Příklad si v můžeme vzít třeba z Amsterdamu. Tam denně kolo využívá 41 % obyvatel města. Velmi podobně je na tom Kodaň, kde denně sedne na kolo 29 % místních obyvatel. O tom, že cyklistická doprava či například veřejná doprava jsou v těchto městech rozšířenější než u nás svědčí i fakt, že v Amsterdamu i Kodani připadá na 1000 obyvatel méně než 300 aut.

Čím více se však posuneme na východ, tím je situace horší. Jako extrémní příklad pak může sloužit Varšava, kde na 1000 obyvatel připadá 820 aut. A Praha je hned v závěsu, se svými 727 auty na 1000 obyvatel.

3 – V Praze máme v přepočtu jedny z nejvyšších počtů vysokoškolských studentů?

Dobré a kvalitní univerzity najdeme po celé Evropě, ale je to právě Praha, která má mezi sledovanými městy třetí největší počet vysokoškolských studentů na 1000 obyvatel, a to 94. To je dobrý předpoklad pro ekonomický růst města, ale i pro kulturní a kreativní potenciál plný inovací. Lepší je už jen Varšava s 95 studenty na 1000 obyvatel a Vídeň se 102 studenty na 1000 obyvatel.

4 – Nejvíce zeleně najdeme ve Stockholmu?

Městská zeleň efektivně pomáhá bojovat proti tepelným ostrovům a v zejména v létě pomáhá snižovat i teploty okolních budov. Nejvíce si na ní zakládají ve Stockholmu. Zeleň tvoří téměř 48 % plochy města. Velmi podobně je na tom také Varšava, kde zeleň pokrývá 47 % rozlohy města.

V Praze máme zeleně o něco méně, a to 36 % plochy města. Do budoucna by to však mohlo být více. Praha se totiž rozhodla vysadit do roku 2030 celkem 1 milion stromů. A za nás v JRD si myslíme, že čím více zeleně, tím lépe. Proto je zeleň nedílnou součástí všech našich projektů. U projektu Vital Kamýk jsme na střeše budovy dokonce vytvořili společnou terasu osázenou zelení. Stromy a keře tím přispívají k chlazení celé budovy.