Severské zajímavosti

Víte, že:

 1 – Označení “Skandinávie” se nepoužívá, pokud mluvíme i o Finsku?

Je to tak. Finština totiž nepatří do skupiny skandinávských jazyků. Pod Skandinávii proto oficiálně patří pouze Norsko, Dánsko a Švédsko. V případě, že mluvíme o všech severských státech dohromady, s Finskem včetně, hovoříme obecně o severských zemích. A pod ně zase spadá ještě Island, Alandy a Faerské ostrovy.

2 – Skandinávie je matkou lyží a lega a Finsko zase Mumínků?

Všechny 3 věci mají svůj původ na severu. Lyže vynalezl Nor Sondre Norheim v 19. století. Do té doby sloužily jako předchůdci lyží jen ohoblované dřevěné fošny, které umožňovaly pouze přesouvání po sněhu z bodu A do bodu B. Sondre Norheim ale jako první vynalezl vázání, díky kterému mohl lyžař při sjezdu i zatáčet. Dodnes mu někteří přezdívají otec moderního lyžování.

Lego bylo původně dřevěné. V roce 1932 ho začal ručně vyřezávat dánský tesař Ole Kirk Christiansen pro svého syna. Byli totiž chudí a vyřezávané kostičky byly to jediné, s čím si jeho syn mohl hrát. Stavebnice ale k Oleho údivu slavila neočekávaný úspěch, a tak později společně se synem nápad rozvinuli. Klasickou plastovou podobu získalo lego až v roce 1947. Název lego mimochodem vytvořil sám Ole, a to z dánského výrazu “leg godt”, které můžeme přeložit jako “Hraj si dobře”. A alespoň co se našeho názoru v JRD týče, jako děti jsme si s legem pohráli opravdu dobře.

Ani Finsko nezůstalo pozadu. Kdo by neznal Mumínky, rodinu bílých chlupatých skřítků, které žijí v Muminčím údolí. Za jejich vznikem stojí finská spisovatelka Tove Janssonová.

3 – Finsko je nejšťastnějším národem světa?

A to už 7 let po sobě, alespoň podle World Happiness Reportu. Těžko říct proč, ale podle finského filozofa Franka Martely je za tím i silný smysl pro komunitu a sounáležitost. Také prý Finové rádi dělají dobré skutky pro druhé, což má určitě vliv i na to, v jaké atmosféře vlastně žijí. A možná na to mají vliv i ti Mumínci.

4 – Na severu se pije kafe jak o život?

Podle International Coffee Organization jsou severské země na špici, co se pití kávy týče. Poslední známé údaje jsou sice z roku 2011, ale Finové podle nich vypijí ročně přes 12 kg kávy na osobu. Norové, kteří jsou hned v závěsu, vypijí 9,5 kg na osobu za rok a Dánové lehce přes 8 kilo. Češi pro porovnání vypijí “pouhá” 3,2 kg kávy na osobu ročně.

5 – V Norsku automobilovou dopravu válcují elektromobily?

Ze všech aut, které v roce 2023 v Norsku prodaly, bylo 82,4 % elektrických. Žádná jiná země na světě nemá tak vysoký podíl elektromobilů. Možná za to může i to, že norská vláda začala už před lety prodej elektromobilů výrazně dotovat.

A pro porovnání – V Česku byl loni zaznamenán meziroční nárůst elektromobilů o 70,6 %. Co se podílu na prodaných vozech celkem týče, dosahuji bateriová vozidla podílu pouhých 3 %.