Otepluje se planeta? A co může udělat každý z nás?

Otepluje se naše planeta? Jednoznačně a bohužel ano. Z dat Evropské komise vyplývá, že dekáda 2011 – 2020 byla nejteplejším desetiletím od doby, kdy se historie teplot zaznamenává. Například v roce 2019 byla průměrná celosvětová teplota o 1,1 °C vyšší, než v roce 1760. V současné době roste celosvětová teplota průměrným tempem 0,2 °C za 10 let.

Teplotu na planetě Zemi a její klima ovlivňuje řada faktorů. Nejvíce k nim, opět bohužel, přispívá právě člověk. Vliv má například spalování fosilních paliv, tedy zemního plynu, ropy a uhlí, kdy vzniká oxid uhličitý a oxid dusný, tedy skleníkové plyny. A ačkoli se to nezdá, minimálně jednu z těchto surovin řada z nás využívá každý den. Zemní plyn se využívá k vaření či k vytápění objektů. Ropa je základním palivem pro dopravu a základní surovinou pro výrobu plastů. A uhlí se kromě vytápění využívá také v řadě odvětví v chemickém průmyslu. Úplně vyhnout se proto fosilním palivům, alespoň zatím, nelze.

K ovlivnění teploty ale přispívá také kácení lesů, kdy ty zbývající nestíhají pohlcovat vyprodukovaný oxid uhličitý. Problematický je i chov krav a ovcí, které produkují nadměrné množství metanu.

Vzniklé skleníkové plyny následně zvyšují objem těchto plynu v atmosféře a dochází k tzv. skleníkovému efektu. A právě v důsledku skleníkového efektu dochází ke globálnímu oteplování. Tyto plyny se totiž chovají podobně, jako skleněné tabulky skleníku. Zadržují sluneční teplo ve skleníku, které tak nemůže uniknout. V tomto případě je tím skleníkem naše planeta. A protože skleníkové plyny nemohou unikat, dochází ke zvyšování teploty ve skleníku, respektive na Zemi.

Proč je to problém?

Důsledkem globálního oteplování není jen to, že nám v létě bude u vody trochu větší horko. Jak jsme uvedli, oproti roku 1760 stoupla celosvětová teplota o 1,1 °C. Možná se to nezdá hodně. Z analýzy Evropské komise ale vychází, že pokud by došlo k oteplení ještě o 0,9 °C, mělo by to negativní dopady na lidské zdraví i na životní prostředí.

Vyšší teplota znamená silnější vlny veder, které mohou v extrémním případě zapříčinit vyšší úmrtnost, zejména u seniorů a kojenců. Pro řadu rostlin i zvířat je globální oteplování tak rychlé, že se mu nestíhají přizpůsobit a adaptovat se. Může tak docházet i k vymizení některých druhů rostlin a živočichů.

V neposlední řadě změnu pocítíme také na počasí. Stále častější výkyvy, požáry vlivem sucha na jedné straně planety a záplavy na druhé straně, kde vzroste počet srážek.

Způsobem, jak zabránit dalšímu oteplování planety, je klimatická neutralita. Evropská unie se zavázala, že jí chce dosáhnout do roku 2050. Postupně se tedy skrze různá opatření snaží objem vyprodukovaných skleníkových plynu redukovat.

K jejich redukci můžete přispět také. Například využíváním solární energie skrze FVE panely. V domácnosti pak můžete využívat spotřebiče, které mají úspornější energetickou třídu a vyžadují tak méně energie. To znamená menší výdaje za elektřinu, ale i menší množství vyprodukovaných skleníkových plynů.

Co se týče dopravy, využívání auta se řada lidí vzdává jen těžko. Podle pravidel Evropské unie ale budou muset nové automobily do roku 2030 vyrábět o polovinu méně emisí, než v roce 2021. A od roku 2035 pak nové automobily musí mít nulové emise. Využíváním takového auta tedy také přispíváte ke snížení emisí. Aktuálně můžete alespoň sem tam využít například kolo či elektrokolo místo automobilu. Studie ukazují, že to má smysl. V Portlandu provedli vědci studii, ze které vyplynulo, že pokud by se automobilová doprava v tamním městě konstantně snížila o 15 %, emise uhlíku by poklesly o 11 %. Za den to dělá 900 metrických tun.