Jak pracují s ochlazováním v jiných městech?

Přemýšlíte, jak se v létě zchladit a alespoň na chvíli si ulevit? Nejste v tom sami. A tím nemyslíme jen to, že my v JRD jsme v tom s vámi. Se stejnou otázkou se potýká řada států po celé planetě. A je  trochu paradoxní, že žádné město na světě nemá v současné době propracovaný koncept ochlazování. Neznamená to však, že by se s tím nesnažili něco dělat.

Přístup k ochlazování ve městech se totiž často liší v závislosti na podnebním pásmu, klimatu, ale i dostupných zdrojích nebo na potřebách konkrétního města. Každé město si proto musí vyvinout vlastní strategii ochlazování, aby se s dopady změny klimatu efektivně vyrovnala.

Jak ochlazuje Praha?

V Praze s ochlazováním částečně pomáhá všudypřítomná zeleň. Ačkoli se to nezdá, v poměrů k jiným městům má Praha zeleně opravdu hodně. Podle Portálu hlavního města Prahy se dokonce za rok 2020 umístila na 13. místě co se podílu zeleně ve městech po celém světě týče. Travnatá a zalesněná plocha tvořila v roce 2020 56 % rozlohy Prahy. A každý rok se navíc vysadí další desítky tisíc nových stromů a vznikají nové lesy.

Dalším krokem je například kropení a mlžený vozovek, které ještě donedávna probíhalo několikrát za léto. Letos ale Praha od takové varianty ustoupila. Kropení silnic má totiž pouze krátkodobý efekt a naopak je dost nákladné, stojí až 1 milion korun denně. Místo toho v ulicích Prahy probíhá jednou týdně tzv. tlakový splach, při kterém se spotřebuje výrazně méně vody.

V Rakousku sází také na zeleň

I v Rakousku sází na zeleň jakožto přirozené formy chlazení betonové džungle. Vídeň má rozsáhlý program zelené infrastruktury. Ve městě je řada parků, stromů a vodních prvků, které teplotu ve městě alespoň částečně snižují.

Kromě toho Vídeň výrazně podporuje koncept zelených střech a fasád, které na budovách fungují jako účinná izolace. V budovách je tak výrazně chladněji než bez zelené fasády a navíc se tím snižuje i potřeba prostory klimatizovat.

Vídeň také nechala do ulic nainstalovat tzv. mlžítka. Ta se sama automaticky spustí, když venkovní teplota překročí 27 °C. Pak začnou vypouštět mlžný opar, který pomáhá teplotu v ulicích snížit a zároveň slouží jako osvěžení pro kolemjdoucí.

Singapur postavilo i Lesní čtvrť

Singapur má jeden z nejpropracovanějších programů zelení infrastruktury na světě. Ve městě je rozsáhlá síť parků a zahrad. Statisticky více než 30 % plochy Singapuru tvoří zeleň.

Stejně jako Vídeň, i Singapur investuje do zelení spojenou s budovami. Podporuje zelené stěny na budovách, střešní zahrady a další prvky, které pomáhají regulovat ve městě teplotu.

Za tímto účelem postavilo HDB (Housing & Development board) v Singapuru dokonce zelenou čtvrť Tampines. Celkem 130 bloků budov v této čtvrti má mimo jiné speciální nátěr, který odráží sluneční světlo. Díky tomu budovy absorbují méně tepla během dne a následně méně sálají teplo v noci.

Kromě toho jsou součástí projektu také střešní zahrady, které opět pomáhají ochlazovat okolí.

Portland jako město udržitelnosti

Město Portland je známé svým zaměřením na udržitelnost. V rámci snižování teploty ve městě a ochlazování města má proto řadu politik a programů, které jdou tím směrem. Platí například pravidlo, že všechny nové budovy ve městě musí mít zelenou střechu. Chodníky a silnice také musí být zastíněny stromy. Upřímně, tady si říkáme, kéž bychom toto měli i v Česku. 🙂

Horká a suchá Austrálie

Austrálie je svým podnebím specifická. Panuje tam horké a suché klima, které přímo vybízí k ochlazování. I místní lidé mají často problémy se s horkem vyrovnat.

Město Melbourne proto zavedlo celou řadu ochlazovacích strategií, které mají lidem usnadnit život ve městě, co se klimatu týče. Město jednak investuje do zelené infrastruktury, aby pomohla regulovat teplotu, ale také podporuje využívání energeticky účinných budov.

A nabízí také speciální programy, které mají za cíl pomoci zranitelným skupinám obyvatel vyrovnat se s horkem.