Letní zajímavosti
1 – Lidské tělo potřebuje v letních vedrech až 4x více vody?
Dospělý člověk by měl za den vypít 2 – 2,5 litru tekutin. Do těch se započítává jak pití, tak i tekutina obsažená v jídle. V parném horku a při zvýšené fyzické námaze ale může tělo potřebovat až 4x tolik vody, což může být až 10 litrů za den!
Do těch se ale bohužel nezapočítává alkohol. Oblíbené pivo k obědu nebo na turistickém výletě vás naopak může ještě více dehydrovat. Doporučuje se proto za tropických dnů pivo buď raději vynechat, nebo jeho množství vykompenzovat stejným množstvím čisté vody.
2 – Vysoké teploty ovlivňují naši pracovní výkonnost?
Pociťujete, že při letních vedrech se hůře soustředíte a jste jako ve zpomaleném filmu? Nejste v tom sami, nám v JRD by se to bez klimatizace dělo také. A je to úplně běžné, venkovní teplota má totiž výrazný vliv i na naše pracovní tempo.
Odborné studie ukazují, že ideální teplota pro podání stoprocentního výkonu je do 22 °C. Při teplotách okolo 27 °C, se kterými se v posledních letech můžeme setkat už na jaře, ale pracovní výkonnost o čtvrtinu klesá. A při teplotách okolo 30 °C už dokonce pracujeme jen na půl plynu.
3 – Víte, jak fungovaly pražské ledárny?
Praha měla kdysi dokonce vlastní ledárny. Šlo o budovy, které se naplnily ledem a používaly se k chlazení piva. Takto fungovala například ledárna na ostrově Štvanice a ledárna Braník. Led přímo v Praze těžili v zimě ledaři, což byli dělníci, kteří přes zimu těžili led a v létě dělali voraře. Vytěžený led se následně skladoval v zemních krechtech.
V Branických ledárnách pak byl led uskladněn celoročně. Dopravoval se sem pomocí koňského povozu. Následně se led během roku rozvážel do jednotlivých hospod v rámci Prahy a jejího okolí. Část z uskladněného ledu ale putovala také do nemocnic.
4 – Naše stravovací návyky a preference se v létě mění?
Máte v létě menší hlad nebo jíte většinou až na večer? Není to neobvyklé. Někteří lidé nejsou počasím ovlivněni a své stravovací návyky si drží velmi podobné po celý rok. Citlivější jedinci však v létě mohou vnímat změny obecně v chuti na jídlo, i v preferencích, jaké jídlo si vybrat.
Menší hlad a menší příjem jídla během tropických dnů je dán tím, že naše tělo nepotřebuje vynakládat tolik energie na udržení naší stále tělesné teploty. A tudíž nepotřebuje tolik energie přijímat. Chuť k jídlu se pak většinou objeví večer, když venkovní teploty zase poklesnou a organismus začne více spalovat, aby tělo udržel v optimální teplotě.
Stejně tak se mění naše preference, co se výběru jídla týče. V létě mnohem častěji saháme po šťavnatějších jídlech – typicky salátech, ovoci apod. Pokud tedy cítíte, že v létě máte například menší chuť na maso, není to překvapivé. Bílkoviny totiž v těle vytváří více tepla, což organismus v tu chvíli nepotřebuje.
5 – V Japonsku dokonce vyvíjejí chladící oblečení, aby se v létě neuvařili?
Letní teploty v Japonsku jsou velmi podobné těm v Česku. Zatímco u nás ale máme vlhkost vzduchu kolem 50 %, v Japonsku je to až 90 %. A platí, že čím vyšší vlhkost, tím vnímáme pocitovou teplotu jako vyšší. A tak například 30 °C v Japonsku s tamější vlhkostí pocitově vnímáme jako teploty vysoko nad 40 °C.
I z toho důvodu začali Japonci vyvíjet chladící oblečení, aby se v létě zkrátka neupekli :). Tokijská společnost Kuchofuku tak nabízí například bundy s ventilátorem, které větrají pod oblečením a vysušují pot. Součástí jejich nabídky je ale i například dětské nosítko s ventilátorem, nebo postel se zabudovaným větrákem.
Chladící výrobky v Japonsku seženete dokonce i pro domácí mazlíčky. Firma A-MEC vyvinula síťovanou vestu s kapsami, do kterých se vloží studené vložky. Vesta je určena pro psy, aby se v letních dusnech nepřehřívali.
Co se děje kolem nás