Jak se bydlí v Japonsku? Od vyhřívaných stolů a toalet až po domácnosti bez koupelny

Jiný kraj, jiný mrav, říká se. Standardy a zvyky, které držíme v Česku, jsou více či méně ovlivněny naší kulturou i historickým kontextem. A obojí má často větší vliv, než si myslíme. Většinou to ale zjistíme až ve chvíli, kdy navštívíme jiná místa na planetě a vidíme, jak je místní kultura na hony vzdálená tomu, co známe. Ponořte se s námi tentokrát do hlubin japonské kultury bydlení, která má mnohá specifika, jež by u nás možná obstála a možná by nad nimi zůstal rozum stát.

Bydlení na 20-30 metrech čtverečních?

I u nás se při shánění bydlení můžeme setkat s kuriozitami, kdy jde o skutečný minibyt o pár metrech čtverečních. V Japonsku ale nejde ani tak o kuriozitu, jako o běžnou věc.

Zejména od ekonomického boomu 60. let začal na popularitě nabírat trend bytů o velikosti 20-30 m². Takové byty jsou dnes trendem zejména v Tokiu a jiných velkých městech.

Jak si takový byt představit v praxi? Jde například o jednu obytnou místnost, které přináleží i chodba. Ta slouží jako kuchyň i předsíň dohromady a také se z ní vstupuje na záchod a do koupelny.

Mikro apartmány využívají spíše mladí lidé, jednotlivci a nebo pár s malým dítětem. Jak se do bytu vejdou? Domácnost funguje v podstatě jako „tetris“. Přes den se v obytné místnosti funguje a navečer se vše složí a vytáhnou se futony na spaní. Ty se rozloží v místnosti a ráno zase složí, aby se místnost dala využívat přes den.

K takovému životnímu stylu ale asi většina Čechů blízko nemá, a tak tipujeme, že nad tímto způsobem bydlení zůstává v českém prostředí spíše rozum stát.

V koupelně se vysprchujete i na zemi

Tahle vychytávka by se naopak v českých poměrech možná chytila. Moderní japonské koupelny totiž umožňují, abyste se sprchovali nejen ve vaně, ale i vedle vany, zatímco stojíte na zemi. V podlaze je totiž odtokový kanál, kterým odtéká voda. Celá místnost je tomu uzpůsobena, aby voda nevytekla mimo místnost. A Japonci se tak také běžně sprchují. Vanu totiž využívají jinak.

Vana jako lázně pro celou rodinu

Vana se v Japonsku nenapouští a nevypouští po každém, kdo se v ní chce umýt. Naopak. Voda se v ní nechává stát a slouží jako místo, kam se mohou jednotliví členové domácnosti ponořit jako do lázně. Ale samozřejmě až poté, co se vysprchují a umyjí. Vedle vany.

Tento trend přetrvává i do dnešní doby a vychází hlavně z úspornosti Japonců a z jejich environmentální odpovědnosti. V Japonsku totiž historicky býval sladké vody nedostatek. Proto se nejprve namydlí a umyjí mimo vanu a následně se už čistí ponoří do vany jen za relaxačním účelem. Vedle vany dokonce za tímto účelem bývají malé síťky, aby pak po sobě jednotliví členové vylovili vlasy.

A malá perlička – při návštěvě japonské domácnosti má host vždy právo se naložit do vany jako první 😊.

Byty bez koupelny?

Byty bez koupelen by v Česku asi také neprošly. V Japonsku se s nimi ale běžně setkávají už od 60. let. Hygiena se pak řeší ve veřejných koupelnách – tzv. sento.

Toaleta s vyhříváním, bidetem i hudbou

Samostatnou kategorií jsou japonské toalety. Mají spoustu tlačítek a umí mnoho funkcí. Bidet, natočení trysky dopředu či dozadu, vyhřívání sedátka v různých úrovních, dokonce i hudbu, pokud patříte mezi stydlíny a nechcete, aby vás na toaletě kdokoli slyšel. S těmito toaletami se nesetkáte jen v bytech či hotelích, ale i například na letišti nebo v rámci veřejných toalet v nákupním centru. Některé tyto typy se dokonce dají koupit už i u nás.

Tyto toalety mají navíc nad nádržkou často i malé umyvadlo. Zatímco si myjete ruce, voda tak plní nádrž na splachování. Docela udržitelné řešení, že?

 

A zimu přečkáme u stolu

Mezi tradiční a v dnešní době stále používané vybavení domácnosti patří speciální stolky kotatsu. Využívají je hlavně lidé žijící v rodinných domech. Japonci totiž své domy staví jen s minimálním zateplením a nemají topení tak, jako my v Česku. Navíc musí být domy kvůli zemětřesení i lehké. To má za následek nepříjemné profukování a v zimě je v domech i poměrně chladno.

Využívají proto hojně právě kotatsu – vyhřívané stolky. Ten je přikrytý tlustou dekou a sedí se u něj na tradičních rohožích tatami. Pod deku se strčí nohy, stolek se zapojí do zásuvky a prostor pod ním se vyhřívá. Je to levnější, než vytopit celý dům.

Kotatsu má navíc pro Japonce i nostalgický význam. Často je v umění a literatuře vyobrazován jako symbol tradiční rodiny, pospolitosti a tepla domova.